|
|
Application of the EU Charter of Fundamental Rights: Article 47 in the Context of Judicial Reform in Poland
Nedělníková, Tereza ; Svobodová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Exner, Jan (oponent)
(ČJ) Po polských parlamentních volbách roku 2015, začala vítězná strana prosazovat řadu reforem soudního systému, které se ale ve své kombinaci ukázaly být problematické, a to zejména z hlediska zajištění nezávislosti vnitrostátních soudů. Ve vztahu k jednotlivcům tím došlo mimo jiné k ohrožení práva na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces dle článku 47 Listiny základních práv EU (dále jen "Listina EU"). Úvod této diplomové práce stručně shrnuje, jakým vývojem evropské společenství prošlo ve vztahu k ochraně základních lidských práv, zaměřujíc se na zásadu efektivní právní ochrany, která byla kodifikována ve zmíněném článku 47. Poté následuje vymezení použitelnosti Listiny EU, jež je zásadní pro analýzu hlavních cílů práce. Prvním z těchto cílů je snaha zmapovat přeměnu přístupu Soudního Dvora k problematice vnitrostátních pravidel upravujících organizaci soudního systému. V této souvislosti text také představuje polské reformy a popisuje jejich zhodnocení Soudním Dvorem. Druhým cílem je pak analýza role, která byla v tomto vývoji udělena článku 47 Listiny EU, a to zejména do jaké míry, či vůbec, se jeho aplikace důsledkem rozšíření pravomocí soudu změnila. Na to navazuje polemika nad dalšími možnými následky nového směřování judikatury Soudního Dvora pro práva v tomto článku zakotvená....
|
|
|
Ústavnost opakovaného jmenování soudních funkcionářů
Derka, Viktor ; Hřebejk, Jiří (oponent)
217 Ústavnost opakovaného jmenování soudních funkcionářů Abstrakt Předkládaná diplomová práce se zabývá interdisciplinárně tématy správního a ústavního práva, a to zejména otázkami opakovaného ustanovování soudních funkcionářů ve spojení s časově omezenými funkčními obdobími. Hlavní posuzovanou hypotézou je v kontextu daného tématu deklarovaná protiústavnost současné správní praxe spojená s opakovaným jmenováním i časově omezenými funkčními obdobími. Současná praxe pověřování soudců či předsedů senátu výkonem jednotlivých úkolů soudní správy dle zákona o soudech a soudcích též představuje deficity v oblasti právního státu. Toto je v případě moci soudní poměrně nešťastné, zvláště prismatem toho, že Ministerstvo spravedlnosti není ve své dozorčí úloze příliš aktivní. Proto je vedlejším účelem této práce též nabídnout alternativní efektivnější modely současné byrokratické soudní správy. Za tímto účelem práce vychází nejen z teoretickoprávních hledisek reprezentovaných primárními prameny ve formě zákonů, jiných předpisů a judikatury spolu se sekundárními prameny ve formě odborných článků a jiných publikací, nýbrž také vychází z vlastní analýzy aktuální správní praxe, ve které je čerpáno zejména z bezpočtu žádostí o informace dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Na popis české úpravy...
|
|
|
Ústavnost opakovaného jmenování soudních funkcionářů
Derka, Viktor ; Hřebejk, Jiří (oponent)
217 Ústavnost opakovaného jmenování soudních funkcionářů Abstrakt Předkládaná diplomová práce se zabývá interdisciplinárně tématy správního a ústavního práva, a to zejména otázkami opakovaného ustanovování soudních funkcionářů ve spojení s časově omezenými funkčními obdobími. Hlavní posuzovanou hypotézou je v kontextu daného tématu deklarovaná protiústavnost současné správní praxe spojená s opakovaným jmenováním i časově omezenými funkčními obdobími. Současná praxe pověřování soudců či předsedů senátu výkonem jednotlivých úkolů soudní správy dle zákona o soudech a soudcích též představuje deficity v oblasti právního státu. Toto je v případě moci soudní poměrně nešťastné, zvláště prismatem toho, že Ministerstvo spravedlnosti není ve své dozorčí úloze příliš aktivní. Proto je vedlejším účelem této práce též nabídnout alternativní efektivnější modely současné byrokratické soudní správy. Za tímto účelem práce vychází nejen z teoretickoprávních hledisek reprezentovaných primárními prameny ve formě zákonů, jiných předpisů a judikatury spolu se sekundárními prameny ve formě odborných článků a jiných publikací, nýbrž také vychází z vlastní analýzy aktuální správní praxe, ve které je čerpáno zejména z bezpočtu žádostí o informace dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Na popis české úpravy...
|
host ::
RSS.